Devět důvodu, proč by se mělo ochladit

Oficiálně přiznávám, že už mám teplého počasí plné zuby. Přidávám se k masovým zprávám o extrémních teplotách, ačkoli jsem zapřísáhlý odpůrce. Ale (jak jste si jistě všimli) vedro bylo, je a bude. Je potřeba sundat si růžové brýle a naučit se žít s myšlenkou, že tropy už nikdy neskončí, jelikož slibované ochlazení je den za dnem meteorology slibováno a posléze odsouváno stále dál a dál ... Nicméně já vím, kdo za abnormálně otravné teplé léto může ...

... všichni ti, co si celý květen a červen stěžovali, že je moc velká zima, že pořád prší, že ani nesvítí sluníčko ... už svých neuvážených slov litujete? :-)

Vypozorovala jsem následující:

Vedro mění styl oblékání:  Jsem typ ženy, která nosí ráda sukně - v zimě. Přes léto mě zahlédnout v tomto kousku oblečení můžete jen velmi zřídka, zpravidla pouze na dovolené. Ne tak letos. Jeany jsem na sobě neměla měsíc a už se mi moc stýská!

Vedro leze do peněz: Denodenní a celodenní nošení páskových botiček mě stálo už dva páry. První botičky přežily nepřetržité nošení na dovolené, ale nesmrtelné bohužel nebyly. Odrovnala je desetikilometrová tůra za grilovaným pstruhem, což jim nemůžu ani vyčítat. Druhý pár začal postupně odlučovat veškeré pásky, které ho drželi pohromadě. A aby měl jistotu, že skončí v odpadcích, rozlepil se i na patě. Tomu už to vyčítat můžu - a taky vyčítám. Nicméně v něčem se chodit musí - byla jsem tedy nucena k zakoupení dalších dvou párů bot. (Z toho jedny botičky jsou víceméně na slavnostní příležtosti, protože po celém dnu v práci všude tlačí a vyrábějí puchýře - to, co jim schází na praktičnosti, zase vynahrazuje krása :-D )

Vedro snižuje smysl pro humor: Setkávám se v práci denně s několikama stovkami lidí. Poslední dobou náš interní počítačový systém nepracuje nejrychleji. Občas se stane, že sedím před monitorem se založenýma rukama a čtvrtou minutu koukám na přesýpací hodiny, zatímco nademnou stojí zkazník a nechápe, proč nic nedělám. V takové chvíli omlouvám systém, (bohužel dnes pracuje pomaleji) aby bylo jasné, že jsem se nerozhodla dát si zrovna pauzu. Běžná reakce? "Asi je tomu počítači taky vedro". Když to slyšíte dvacetkrát za den, není to vtipné. Ani trochu. Originální? Vůbec ne. Na nervy jdoucí? Každopádně :-).

Vedro obrací lidi na modlení: Kdo z vás ještě úpěnlivě neprosil veškeré dostupné síly o trochu větříku? Bývalá kolegyně už měla v plánu provádět i rituál na přivolání deště - rady, jak na to, se hrnuly ze všech stran. Scénář, ve kterém by tancovala obalená v ručníku na zahradě, rozlévala kolem sebe vodu z konve a zpívala: "Já vítám déšť!", patří ještě k těm normálnějším. Pravděpodobně ale žádný rituál neuskutečnila, jelikož pro ni nepřijel nikdo v bílém plášti - a hlavně, neprší.

Vedro způsobuje spánkový deficit: Nejsem schopná spát nepřetržitě déle, než dvě hodiny.

Chybí mi peřina. Důvod vzniku tohoto článku.

Vedro způsobuje nechutenství: Každý den rešíme v práci dilema. Co si dneska objednat k obědu? Svíčková se šesti vypadne ze seznamu jako první. Beprostředně za ní letí guláš, případně knedlíky se zelím. Moc toho už nezbývá. Přitom volba by byla jasná, jenže rybičku jsme na jídeláku zatím neměli - asi je problém v období sucha nějakou ulovit. I náš sušenkový bar, který jsme si v práci zřídili (čti: několik krabic sušenek schovaných pod pultem a opatřených ceníkem vyráběným ve Wordu), nevykazuje kdovíjaké tržby.

Vedro nutí lidi toužit po autě s klimatizací: Zvlášť, pokud lidi jezdí každé odpoledne třicet kilometrů z práce. Auto celý den stojí na přímém slunci, má dostatek času řádně se nahřát. Kolega zkoušel novou metodu rychlého vyvětrání v autě. Před nastoupením stáhnete okénko u spolujezdce a pak jen otevíráte a zavíráte dveře u řidiče. Pořád dokola, než se vedro rozhodne změnit působiště. I přes můj strach, že mi - u mého "nového" fára - dveře po několika kmitech zůstanou v ruce, jsem se jala metodu vyzkoušet. Spálila jsem se o dveře, spotila při pohybu v osmatřicetistupňovém parnu, větrání nijak výrazně nezabralo. Ale kolega byl tak nadšený, že kdo by mu kazil radost - dodnes ho můžete vidět na parkovišti, jak dvě minutky - každý den - poctivě otvírá a zavírá a otvírá a zavírá ... pak spokojeně nasedne a se zdvihnutým palcem říkajícím: "paráda, funguje to!" odjíždí :-). Třeba to jen dělám špatně ...

Vedro způsobuje lenost: Už dva měsíce jsme nebyli na squashi. Všichni čtyři jsme se shodli na tom, že nám to sice chybí, ale kvalitní výmluva se najde vždycky. Ať už je to dovolená, zubař nebo špatná dopravní situace. Těšíme se na září až zase nastolíme přísný režim - a ve sportovním centru bude dýchatelno.  

Vedro má určitě i nějaké kladné stránky -  jen člověka pod tíhou těch neúnosných hned tak nenapadnou :-).