Inkognito | 1:0

15. září 2015. Datum posledního zveřejněného článku. 3 roky, 4 měsíce a 22 dnů od poslední blogové aktivity. Za tak dlouhou dobu se v mém životě udála spousta věcí. Nejen v mém, samozřejmě, ale dovolím si v tuhle chvíli být maličko sebestředná.

Za těch bezmála 41 měsíců jsem viděla mnoho divadelních představení, ať už povedených či ne, ať už pod taktovkou profesionálů nebo v podání zapálených ochotníků. V několika představeních jsem také měla to štěstí sama hrát - tady zůstaneme pouze v ochotnické rovině. Úspěšně jsme s přáteli unikli z 21 únikových místností. Mám spoustu historek z dovolených, ať už zimních nebo letních. Přečetla jsem několik knížek, které mi utkvěly v paměti a shlédla pár úžasných filmů. Nezůstal mi skryt ani požitek z VIP kina, který nabízí pražské Cinema City. Jeden navštívený koncert mě nabil neskutečnou energií a pochutnala jsem si nejen v masové restauraci s neomezenou konzumací.

Také, a to je změna na nejvyšším stupni žebříčku, jsem se nastěhovala k mému partnerovi, zasnoubila se a posléze i vdala. Mým manželem se stal, a teď nezadané slečny prominou, nejlepší chlap, který jen může existovat - což nepíšu jen proto, že můj muž je jednou ze dvou osob v mém okolí, kteří znají webovou adresu mého blogu.   

O tom všem (a o spoustě dalších zážitků, které jsem ve výčtu opomněla) bych ráda napsala. Napsala bych o tom ráda pro vás, i pro sebe. Abych jednou, až po letech budu pročítat blog, mohla říct: "no jo, na to jsem málem zapomněla!" A tak bych již v paměti vybledlý prožitek znovu obarvila.

Něco se bohužel ani za tři roky, čtyři měsíce a dvacet dva dní nezměnilo. Moje neschopnost porazit prokrastinaci. Všeznalá Wikipedie toto sprosté slovo překládá jako výraznou a chronickou tendenci odkládat plnění povinností a úkolů na pozdější dobu. 
Můj výkladový slovník by prokrastinaci spíše přirovnával ke druhu obtížného hmyzu, se kterým svádím neustálý boj.
 
Stojím tedy po téměř čtyřech letech opět v ringu - prokrastinace trpělivě čeká na druhé straně a brousí si zuby. Z předchozích prohraných zápasů mám spoustu šrámů, plivu krev a sotva popadám dech. Vidím dvojmo, ale nevzdávám se, jdu opět s vervou do boje. V novém únorovém turnaji vyhrávám 1:0. Ve vítězném tažení hodlám pokračovat, můj soupeř je ale silný ... držte mi palce.

N.