Úvodem bych měla asi zmínit, že pracuji ve firmě, která nabízí (prodává) většinu potřebných věcí pro zahrádkáře. A ve které akce střídá akci. Zatímco práce přibývá, počty potřebného  personálu pomalu klesají ...

Hrála ... trochu silné slovo. *

Jak vůbec vznikl nápad jet si zahrát něco, co jsem v životě nikdy ani netoužila zkusit? Byl to závěr obzvláště chudého dne v práci, co se právě práce týče. S kolegyňkou jsme se obě shodly na tom, že by bylo potřeba začít konečně sportovat. Věčně o tom mluvím, plánuju, přemýšlím ... a skutek utek. Místo zdravého pohybu jedu večer domů a sednu si k notebooku.

... aneb velmi krátké pour féliciter.

Všem bych chtěla popřát krásné prožití svátků vánočních. Hlavně klid a blízkost lidí, které milujete. Opatrnost při požírání kapra a žádné řezné rány z balícího papíru.

Do nového roku pak hlavně štěstí, protože razím teorii, že máte-li štěstí - pak zdraví a láska prostě musejí automaticky dorazit také. Pro jistotu ale ještě přeji zdraví extra, toho není nikdy dost. A lásku? Samozřejmě!

Krásné Vánoce! 

Byla mi svěřena důvěra. V práci. Složitý úkol. Mise, kterou může zvládnout jen člověk s dávkou vkusu, vytříbeným čichem a trpělivostí. Člověk s citem pro detail. A to sice...

Připadám si jako blázen.

Sedím doma, notebook na klíně, v pozadí hraje televize (snadno si domyslíte co - díky "pestrosti" televizního programu. Malá nápověda - příšerně tam žvatlá mladý Novotný) a kašlu ... kašlu na všechno!

"To je na psychiatrii tohleto počasí!"

Krásný výrok z úst deváťáka se ráno donesl z chodby, přes zavřené dveře, hlavu v písemkách a snad i přes klapky na očích, až ke mně do kabinetu.

A "měl pravdu ten chlapec!"

Příklad z dnešního dne: zatažená, šedá obloha volně přešla do silného, nicméně desetiminutového krupobití. A pak ... vyšlo slunce. Z toho brzy skončíme ve výše zmíněném zařízení všichni.

Tak všem přeji hezký, klimatickými změnami nerušený, zbytek dne.

Dám vám jednu drobnou, dobrou radu - až budete mít volný večer, zalezte si do postele s knížkou, čokoládou, ovladačem na televizi, případně se svou(pokud možno) drahou polovičkou. Dělejte si co chcete, jen nechoďte ztrácet čas do kina na Donšajny!

V zakládání blogů nenajdete nikoho zběhlejšího, než jsem já. Ať patrám v paměti, jak pátrám, přesnou odpověď na otázku: "Kolik blogů jsem už založila?", ne a ne najít.  Takhle asi nezní správná propagační řeč ... :D