Loni jsem na přelomu prázdnin měnila zaměstnání, což sebou bohužel nese zkušební dvouměsíční lhůtu, ve které není úplně nejvhodnější zmizet na dovolenou. O to víc jsem byla natěšena na tu letošní. Cílová destinace - Řecko, Rhodos. Nadšení mi nekazily ani tak denodenní zprávy o prohlubující se řecké ekonomické krizi, jako zjištění, že let bude trvat tři hodiny - dobře, bez patnácti minut.
Úvodem bych měla asi zmínit, že pracuji ve firmě, která nabízí (prodává) většinu potřebných věcí pro zahrádkáře. A ve které akce střídá akci. Zatímco práce přibývá, počty potřebného personálu pomalu klesají ...
Hrála ... trochu silné slovo. *
Jak vůbec vznikl nápad jet si zahrát něco, co jsem v životě nikdy ani netoužila zkusit? Byl to závěr obzvláště chudého dne v práci, co se právě práce týče. S kolegyňkou jsme se obě shodly na tom, že by bylo potřeba začít konečně sportovat. Věčně o tom mluvím, plánuju, přemýšlím ... a skutek utek. Místo zdravého pohybu jedu večer domů a sednu si k notebooku.
... aneb velmi krátké pour féliciter.
Všem bych chtěla popřát krásné prožití svátků vánočních. Hlavně klid a blízkost lidí, které milujete. Opatrnost při požírání kapra a žádné řezné rány z balícího papíru.
Do nového roku pak hlavně štěstí, protože razím teorii, že máte-li štěstí - pak zdraví a láska prostě musejí automaticky dorazit také. Pro jistotu ale ještě přeji zdraví extra, toho není nikdy dost. A lásku? Samozřejmě!
Krásné Vánoce!
Byla mi svěřena důvěra. V práci. Složitý úkol. Mise, kterou může zvládnout jen člověk s dávkou vkusu, vytříbeným čichem a trpělivostí. Člověk s citem pro detail. A to sice...
Připadám si jako blázen.
Sedím doma, notebook na klíně, v pozadí hraje televize (snadno si domyslíte co - díky "pestrosti" televizního programu. Malá nápověda - příšerně tam žvatlá mladý Novotný) a kašlu ... kašlu na všechno!
"To je na psychiatrii tohleto počasí!"
Krásný výrok z úst deváťáka se ráno donesl z chodby, přes zavřené dveře, hlavu v písemkách a snad i přes klapky na očích, až ke mně do kabinetu.
A "měl pravdu ten chlapec!"
Příklad z dnešního dne: zatažená, šedá obloha volně přešla do silného, nicméně desetiminutového krupobití. A pak ... vyšlo slunce. Z toho brzy skončíme ve výše zmíněném zařízení všichni.
Tak všem přeji hezký, klimatickými změnami nerušený, zbytek dne.
Dám vám jednu drobnou, dobrou radu - až budete mít volný večer, zalezte si do postele s knížkou, čokoládou, ovladačem na televizi, případně se svou(pokud možno) drahou polovičkou. Dělejte si co chcete, jen nechoďte ztrácet čas do kina na Donšajny!